Jak začít můj blog?? Inu ideálně od Adama. Když bůh stvořil Adama, začalo "peklo na Zemi." Kdyby stvořil pouze Evu, byl by to ráj na věky. Trochu si dělám srandu, přece mě už trochu znáte. Ale za tohoto Adama, kterého mi seslalo samo nebe, jsem neskutečně vděčná. My ženy zmůžeme mnoho. Mohu si auto namalovat, mohu ho vymodelovat, popsat, ale...
Odpoledne pod mrakem a já už pár dní pokukuji po akvarelovém papíru. V polici mi už nějakou dobu leží fixy Copic z Japonska, jejichž proclení je taky na jeden blog.
Víte, že v době svobody máte svobodné možnosti? Jedna z nich je třeba nečíst moje blogy. Pokud se vám zdají trapné, jednoduše si mě vypněte a vymažte. Jak jednoduché, že? :-)
Každý máme v okolí nějakého moralistu nebo moralistku. "Moje osobní a přiřazená" paní moralistka, už tak trochu i rozfoukaná pampeliška, je přesně ten typ, který dokáže vyhučet díru do hlavy svým neustálým moralizováním, za kterým se schovávají vlastní pochyby, chyby, pohyby a spoustu jiných poloh, z kterých má odřená kolena a natržené koutky. Ale...
Každá žena je úžasná, každá ta, která má čisté myšlenky a lásku v srdci, tím že začne u sebe. Začne mít ráda v první řadě sama sebe. Sebeláska se pak projeví v jejím životě a zanechá dojem pohodové osobnosti.
Lidi říkali, že prej život začíná po 40tce? A taky že nám ženám prej má ujíždět nějakej vlak, anebo si nemáme hrát na schovávanou, protože by nás nikdo nehledal. Tak jestli je tomu tak, pak je tady čas, kdy se máme na všechny ty diplomatický kecy vyjeb..t a valit ten život tak, jak to prostě je.
Tak zase nastala chvilka pro psaní se svým oblíbeným společníkem po levé ruce. Bytem se mi rozvoněl moučník, který se opaluje v troubě, jako já občas v solárku a já mám chvilku nedělní pohody. Anebo možná i nedělní poezie, to bude, až ho vyndám a zakousnu se do něj. Za zády mi manžel sice prohazuje něco ve stylu: "Zase štrůdl?"...
Život nám přináší hodně dobrého, ale i zlého, a my, jako lidé, nemůžeme udělat nic jiného, než se k tomu postavit a přijmout to, co nám stojí v cestě. Někdy si člověk sáhne hluboko na dno, ale naštěstí životní dráha je ve tvaru sinusoidy a i z toho dna se zase jednou odrazíme. Je fajn, když na nás na...
Zelená je tráva, fotbal to je hra, a ten míč.... trala lalala .. No já osobně mám ráda zelenou trávu a trávník pěkně upravený. Upravený, ve smyslu posekané i okraje zahrad, obrubníků a další hůře dostupná místa k sekání pojezdovou sekačkou. Opačného názoru je zřejmě můj muž. On mi tvrdí, že není čas. No kdo má v dnešní době...
"Tak asi bude lepší, když si budeme vykat," navrhuje mi po 2 a půl letech tykání pan Hovado. Pán je "gurmán" koukám. Obtěžovat mě a manipulovat s ostatními mu cizí nebylo. Když na mě pokřikoval ponižujícími přezdívkami a častoval mě oplzlými kecy. To byla "tykačka", jen to hvízdlo, to bylo vykání překážkou. Ale situace je nyní zcela jiná, ta...
"Nesahej na mě! Nelíbí se mi to!" ohradím se, když nesu dokumenty do kanceláře. "Ale tovíš, že se ti to líbí." hodí po mně větou on. Je to typ muže, který si myslí, že je mistr světa a že mu žádná žena neodolá. Vždy když nesu dokumentaci, musím snášet jeho oplzlý pohled a debilní narážky. Tentokrát už se na...
Nedělní chvilka ranní pohody je pro každou ženu víc než vzácnou, obzvláště pokud má rodinu. Jedna taková vzácná chvilka probíhala u paní Vilmy, když narazila na můj článek o "Potrefené Huse." Její hřejivá slova, která jsem obdržela poštou emailovou, potěšila i mě a srdce mi zaplesalo, protože na druhém konci seděla krásná žena, které moje řádky...
Když se mladá hezká žena stane obětí manipulace, je cesta z tohoto kruhu obtížná. Žena, která je inteligentní a umí jednat s lidmi, bere svou společenskou povahu jako samozřejmost a její projev je svobodomyslný. Jenže ve světě lží a závisti je tento druh žen jako trn v oku. Stačí, aby některá z jejích kolegyň v zaměstnání byla o kousíček starší,...
O nespokojených ženách, které nemají úctu sami k sobě, jsem psala v článku Manipulace? Nikdy!!! Ráda bych navázala zamyšlením se nad nimi, proč vlastně mohou být takto nešťastné. V životě jsem se setkala s mnoha a mnoha lidmi. Naštěstí mám většinou štěstí na fajn muže i ženy. Poznala jsem báječné ženy s nadhledem a grácií, k nimž vzhlížím...
Bílá vedle černého, černá vedle bílého, tah dragounem... nebo také vůně, chudinky předem odsouzené komunistické, květiny. Vsadím se, že ještě v tuto chvíli vás nenapadlo, o čem může být řeč. Někomu by to mohlo připomínat šachovou partii. No, a když povím, že jedna je černá a druhá bílá a každá stojí vedle jednoho kostela, už začne být možná...
Byl jednou jeden král a ten měl dva syny... ne moment, byli jednou dva bratři, jeden bohatý a druhý chudý.. ne to taky ne. Tak do třetice, byli jednou dva bratři a oba byli synové pana krále zámku Krakonoš v překrásných lázních mariánského království. Proč o tom píšu? No protože jsem se nedávno vypravila se svou rodinou do Mariánských...
Už několik let necháváme stříhat naši malou fenku v salónech. Nevím, která pohnutka mi přišla do mysli, ale rozhodla jsem se, že si fenku ostříhám sama a tak jsem si pořídila malý mini stříhací strojek na psy, který mi dopravilo DPD. Dovařila jsem oběd a vrhla se na stříhání psa. Ještě než popíšu celý stříhací proces, vložím malou vsuvku, že...
Cyklus "Lázeňská panička", je zde ve formě úryvků, její kompletní podoba se připravuje.
Tento blog se bude zdát možná trochu crazy, ale jelikož píšu o všem, co mě napadne, tak jedna taková myšlenka mi bleskla hlavou.
Zapomenuté, krásné, malé, nové ale hlavně české. Naše kapličky se mi nikdy neomrzí. Nejen že je to české dědictví, ale sálá z nich mnoho různorodých pocitů. Některé jsou i maličko strašidelné.
Znáte to taky? Máte doma ženu, která má syslící sklony? Jste žena, která syslí? No pak si budeme rozumět. Ze všeho nejraději syslím oblečení a kosmetiku. Ještě syslím cukr, mouku a další suroviny, ale to sem teď moc nepatří. Nyní zůstanu u syslení kosmetiky, zejména EDP.
Je rok 2019. Rok, ve kterém se udály zásadní změny v mém životě. Nastoupila jsem po mateřské pauze zpět do zaměstnání. Poznala nové lidi. Dcery vstoupily do školních povinností. Celý ten rok zakončený devítkou ve mně budil vzpomínku, že před několika lety se zavřely dveře školní budovy a s maturitním vysvědčením jsem vykročila na cestu směr život....